STRÁNKY NEJEN O FOTOGRAFII... Počítadlo:

Počítadlo Web4U.cz
:-)
No, lepší už to nebude...

Tak to jsem prosím já. Jmenuji se Ivo Rýznar a narodil jsem se roku 1965 v jednom krásném moravském městě, proslulém svým žargonem. Sotva jsem se naučil ve škole číst a psát, přestěhoval jsem se do mnohem většího českého města, kde setrvávám dodnes.
Jsem rozvedený a mám dvě vlastní děti. Pokud se vyskytne chvíle času, tak se krom fotografování rád zabývám elektronikou, luštím křížovky, přečtu si pěknou knihu, sleduji v televizi soutěžní pořady. A pokud mne políbí Múza nebo jiná milá žena, vymýšlím praštěné pohádky a veršíky.


Poslední novinky


13.01.2012
Šlendrián, s více než půlročním zpožděním dávám ke shlédnutí
fotky z vlastně už loňské dovolené - 2011.

08.10.2010
Sice s obrovským zpožděním, ale přece dávám k nahlédnutí fotografie z
letošní dovolené v Českém Švýcarsku.

31.7.2009
Přidal jsem stránku s
fotografiemi z letošní dovolené.

2.4.2009
Po dlouhé době jsem přidal něco nového, k
fotkám zbrusu novou sadu snímů - ze srazu Felicia Klubu

23.2.2009
Do
strycova okénka přidány nové fotografie z dovolené - Bormio
Fotky


Fotoakce


Občasna


Poetická rána


Pohádky


Další veršíky


Další próza


Sexyživot


Oblíbené stránky


Napište mi
O fotografování jsem začal přemýšlet ve chvíli, kdy jsem zjistil, že neumím ani kreslit ani malovat. Leda snad pokoje, ale to je jiná kapitola. Největší záhadou tehdy pro mne bylo, kam vlastně zmizí vyfotografovaný obraz, když na filmu z aparátu vytaženém není nic vidět.

Úplně prvním aparátem, kterým jsem pořídil nějaké snímky, byl plechový "kompakt", jehož jedinými ovládacími prvky byl knoflík převíjení filmu (dnes již zaniklý svitek 4x6,5 cm) a spoušť. Pak následovala stařičká bakelitohliníková Směna, Vilija a Fed. Nakonec jsem skončil u Praktiky PLC3, kterou mám dodnes. Pravda, už je dávno plnoletá, ale mně se třemi skly (29, 50 a 135 mm) stačí. Musí. Čas od času si ještě půjčuji "třístovku" a širokoúhlou "dvacítku".

Mnoho let jsem fotografoval převážně na černobílý negativní materiál a fotografie si zvětšoval doma v koupelně. Jeden čas jsem měl sice inverzní mánii, ale dost brzo mě přestalo bavit to věčné zakládání do diarámečků. V současné době, převážně z důvodu lenosti a nedostatku času, fotografuji hlavně na barevný negativní materiál a veškeré laboratorní práce přenechávám labům.
Tu a tam se vrátím k černobílému materiálu, protože má přece jenom něco do sebe. Ať si barevní vyznavači říkají co chtějí...

Zkoušel jsem mnoho žánrů fotografie, ale postupem doby jsem dospěl k názoru, že není možné úspěšně a dobře fotografovat všechno. Asi by si měl každý najít to co ho baví a co se mu daří nejlépe. Mne osobně fascinuje reportážní a dokumentární fotografie. Jen se to ještě naučit. A pak jsou žánry, na které si prostě netroufám...
Můj první a zatím poslední pokus o amatérské zvládnutí textové i obrazové části
reportáže z Transfúzní stanice můžete posoudit sami.



Píše se březen roku dva tisíce pět. Až dosud jsem byl konzervativním zastáncem klasické analogové fotografie. Čím dál více mne však deptalo zpracování filmů, zvětšování fotografií, skenování. Podlehl jsem. Nové technologie mne už také ovládly. Zkouším to s digitálem...


Všechny zde použité fotografie a literární díla (včetně jejich názvů) jsou originálními autorskými díly a jako takové podléhají autorskému zákonu. Jejich další volné používání, kopírování a šíření není dovoleno.



SEZNAM TOPlist CENTRUM    


Poslední aktualizace stránek 13.01.2012